Europäischer Rechnungshof - European Court of Auditors
Miliardy na oživení po koronavirové pandemii mohly pro podniky v EU udělat více
- Bild-Infos
- Download
Tisková zpráva
Lucemburk 27. října 2025
Miliardy na oživení po koronavirové pandemii mohly pro podniky v EU udělat více
- Na podporu podnikatelského prostředí v Evropě a na zakládání, rozvoj a řízení podniků v zemích EU bylo přiděleno 109 miliard EUR.
- Téměř polovina výzev v oblasti podnikání zjištěných v rámci evropského semestru nebyla z velké části vyřešena.
- Auditoři EU zjistili podstatné výsledky u pouhé třetiny dokončených reforem týkajících se podnikání.
Podle nové zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) země EU problémy s podnikatelským prostředím řešily pouze částečně tím, že provedly reformy a investice, k nimž se zavázaly výměnou za finanční prostředky z Nástroje EU pro oživení a odolnost. Zatímco některé reformy přinesly zlepšení, realizace většiny reforem se zpozdila a pouze malá část dosud dokončených reforem přinesla významné výsledky.
V roce 2021 zřídila EU Nástroj pro oživení a odolnost s cílem zmírnit hospodářské důsledky koronavirové pandemie a podpořit udržitelné hospodářské oživení tím, že poskytla finanční prostředky ve výši 650 miliard EUR. Pokud členské státy EU chtěly peníze z tohoto nástroje získat, musely se zavázat, že uskuteční řadu investic a reforem v klíčových sektorech. Tato opatření musela řešit všechny strukturální problémy vyplývající z doporučení EU pro jednotlivé země z let 2019 a 2020, která zahrnovala podnikatelské prostředí, nebo jejich podstatnou část.
„EU využila finanční prostředky na oživení po pandemii k tomu, aby motivovala země EU k přijetí důležitých reforem v oblasti podnikání a životního prostředí, ale výsledky se zatím z větší míry nedostavily,“ uvedla Ivana Maletićová, členka EÚD, která audit vedla. „I když by Nástroj pro oživení a odolnost mohl usnadnit podnikání, jeho potenciál nebyl plně využit.“
Během dvou let před pandemií vydala EU členským státům 82 doporučení ke zlepšení jejich podnikatelského prostředí, jako je podpora soukromých investic, zlepšení přístupu k financování, zjednodušení daňových systémů a snížení regulační zátěže. Do národních plánů na podporu oživení všech členských států bylo následně začleněno 157 reforem a 254 investic souvisejících s těmito doporučeními. Odhadované náklady na tato opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost – zejména na investice – činí přibližně 109 miliard EUR.
Členské státy vyřešily z velké části přibližně čtvrtinu doporučení prostřednictvím reforem a investic, žádné doporučení však nebylo vyřešeno v plném rozsahu. Přibližně polovinou doporučení se dále zabývaly pouze okrajově nebo se jimi nezabývaly vůbec, takže některé strukturální problémy zůstaly nevyřešeny. Například 7 % doporučení bylo zcela ignorováno. Auditoři v nedávné době dospěli k závěru, že přibližně třetinou doporučení týkajících se reforem trhu práce v rámci Nástroje pro oživení a odolnost se nezabývala ani jedna reforma. Vzhledem k výsledkům těchto dvou auditů nebyl klíčový cíl Nástroje pro oživení a odolnost, kterým je vyřešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních, splněn.
Většina reforem ve čtyřech zemích, které auditoři navštívili, se potýkala se zpožděními a více než čtvrtina reforem nebyla dokončena do dubna 2025, kdy byl audit finalizován. Vzhledem k tomu, že všechna opatření RRF musí být dokončena do konce srpna 2026, další zpoždění představují riziko pro dokončení opatření, a tím i pro dosažení výsledků. Reformy provedené v členských státech, které byly předmětem auditu, obecně přinesly očekávané výstupy, jako je přijetí právních předpisů. Může však trvat řadu měsíců i let, než se účinky takovýchto právních změn projeví v praxi. Pouze asi třetina dokončených reforem vykázala v této fázi významné výsledky, ale i tak může být jejich dopad umenšen krátkým časovým rámcem opatření, nedostatečnou vazbou na dotčenou oblast politiky nebo jejich případným zrušením. Dopad opatření v oblasti podnikatelského prostředí provedených v rámci Nástroje pro oživení a odolnost na pokrok zemí při plnění doporučení je smíšený, neboť opatření přispěla k pokroku pouze v polovině zkoumaných případů. Auditoři konstatují, že pokrok při provádění doporučení vyplývající z opatření Nástroje pro oživení a odolnost je stále pomalý, i když lepší než v oblasti trhu práce.
Obecné informace
Omezení volného pohybu osob a opatření k omezení fyzického kontaktu, která byla v EU zavedena v reakci na pandemii, zásadně narušila podnikání a obchod. Toto narušení mělo krátkodobý dopad, zejména v roce 2020, a v roce 2021 následovalo oživení hospodářské činnosti. Provádění Nástroje pro oživení a odolnost stále pokračuje a většina reforem podnikatelského prostředí uvedená v plánech jednotlivých zemí ještě nebyla dokončena. V rámci každoroční koordinace hospodářských politik členských států (známé jako evropský semestr) přijímá Rada EU doporučení pro jednotlivé země a žádá členské státy, aby se zjištěné problémy vyřešily. V souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost by národní plány pro oživení a odolnost měly přispívat k řešení všech výzev uvedených ve stávajících doporučeních pro jednotlivé země nebo jejich významné části.
Auditoři zkoumali, zda reformy podnikatelského prostředí v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byly úspěšné při řešení výzev v podobě doporučení, s nimiž se členské státy potýkají, a posuzovali, zda provádění reforem v Bulharsku, ve Španělsku, na Kypru a v Rakousku dosáhlo zamýšlených cílů.
Zvláštní zpráva 21/2025 „Podpora z Nástroje pro oživení a odolnost pro lepší podnikatelské prostředí: doporučeními pro jednotlivé země se zabývá pouze částečně, některé první výsledky však přispěly k pokroku v jejich provádění“, společně s jednostránkovým přehledem hlavních skutečností a zjištění, je k dispozici na internetových stránkách EÚD. Všechny publikace EÚD o Nástroji pro oživení a odolnost jsou k dispozici zde.
Kontakt pro tisk
Tiskové oddělení EÚD: press@eca.europa.eu
Damijan Fišer: (+352) 621 552 224