21.05.2025 – 17:01

Europäischer Rechnungshof - European Court of Auditors

EU s podporou doplňkových důchodů cílící na zajištění přiměřeného důchodového příjmu zatím neměla úspěch

Tisková zpráva

Lucemburk 21. května 2025

EU s podporou doplňkových důchodů cílící na zajištění přiměřeného důchodového příjmu zatím neměla úspěch

• Trh EU s doplňkovými penzijními fondy slouží téměř 50 milionům osob a je soustředěn v několika málo zemích.
• Náklady a výnosy penzijních plánů nejsou dostatečně transparentní.
• Panevropské důchody stále nejsou realistickou variantou úspor na penzi.

EU v rámci svého pole působnosti účinně nepodporuje rozvoj doplňkových důchodů, které doplňují státem garantované důchody a pomáhají občanům EU zajistit si přiměřený důchodový příjem. Uvádějí to auditoři v nové zprávě Evropského účetního dvora. Za situace, kdy obyvatelstvo EU stárne, se Evropské komisi a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) nepodařilo posílit úlohu zaměstnaneckého penzijního pojištění v zemích EU ani zavést osobní panevropský penzijní produkt. Tato zpráva přichází v době, kdy Komise hodlá v rámci svých plánů týkajících se unie úspor a investic přezkoumat právní rámce pro zaměstnanecké penzijní fondy a panevropský produkt, aby pomohla zvýšit jejich účinnost a atraktivitu.

Důchodové systémy hrají důležitou úlohu v rámci sociální ochrany a posilování kapitálových trhů EU. Přestože za důchody odpovídají země EU, EU má regulační pravomoci v oblasti přeshraniční mobility, ochrany spotřebitele a vnitřního trhu. Státní důchodové systémy v mnoha zemích EU se potýkají s problémem zachování přiměřenosti důchodů. EU proto stanovila základní pravidla pro zaměstnanecké penzijní fondy a položila základy pro panevropský osobní důchod.

„V ekonomikách EU, které čelí demografickým a fiskálním výzvám, by se měl význam doplňkových důchodů zvyšovat,“ uvedl Mihails Kozlovs, člen EÚD odpovědný za tuto zprávu. „Bohužel ani důchody, na které přispívají zaměstnavatelé, ani panevropský osobní důchod nenaplnily očekávání, zejména pokud jde o přeshraniční operace. Je třeba podniknout další kroky k jejich posílení.”

V současné době navzdory několika iniciativám Komise nehrají přeshraniční zaměstnanecké penzijní pojištění ani celoevropské penzijní produkty na trhu EU s doplňkovými penzijními produkty významnou úlohu. I když instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění podle odhadů spravují aktiva ve výši přibližně 2,8 bilionu EUR a slouží zhruba 47 milionům pracovníků a důchodců, jejich přeshraniční činnosti jsou i nadále soustředěny v malém počtu zemí, kde jsou důchody financované zaměstnavatelem již tradičně zakořeněny. To je dáno faktory, které nespadají do pole působnosti EU, auditoři nicméně rovněž poukazují na to, že EU stanovila pro přeshraniční fondy dodatečné požadavky, což je dále znevýhodňuje.

Panevropský penzijní produkt funguje od března 2022 a měl by pracovníkům poskytnout alternativu spoření na důchod ve formě přenosného přeshraničního produktu. Nedostatek daňových pobídek a regulační strop nákladů a poplatků ve výši 1 % však snížil jeho atraktivitu. V roce 2025 je na trhu pouze jeden panevropský přeshraniční produkt. Míra využití tohoto produktu je zatím mimořádně nízká: méně než 5 000 střadatelů a spravovaná aktiva v hodnotě nižší než 12 milionů EUR.

Pro občany, kteří se věkově blíží odchodu do důchodu, má přístup k úplným informacím o důchodech zásadní význam. Plány EU na zlepšení transparentnosti v rámci unie kapitálových trhů však přinesly jen málo výsledků. Stále chybí přehled státních, zaměstnaneckých a osobních důchodů, který by jednotlivcům pomohl zorientovat se v jejich celkový budoucích důchodových příjmech. A i když orgán EIOPA inicioval opatření ke zlepšení informací o plánech zaměstnaneckého penzijního pojištění, přispěvatelé a příjemci nemají plně transparentní informace, pokud jde o výkonnost souvisejících fondů, včetně informací o nákladech pro pracovníky a výnosech pro důchodce. To je zásadní, protože některé důchody závisí na výkonnosti investic, a proto musí být nad zaměstnaneckými penzijními fondy rovněž vykonáván účinný dohled. Navzdory svému úsilí však orgán EIOPA nemohl zajistit jednotné postupy dohledu v celé EU. Důvodem je omezené využívání jeho iniciativ vnitrostátními orgány a minimální harmonizační rámec, v němž orgán EIOPA působí.

Obecné informace

Důchodové systémy v EU mají obecně tři pilíře. Prvním pilířem jsou státem financované a ze zákona povinné důchody, které doplňuje druhý pilíř v podobě zaměstnaneckých důchodů vázaných na výdělky a jiné osobní důchody jako třetí pilíř. Zaměstnanecké penzijní pojištění jsou penzijní spořicí plány zřizované zaměstnavateli pro zaměstnance. Existují dva základní typy: dávkově definované plány a příspěvkově definované plány. Hospodářský význam nestátních penzijních produktů, které spravují dlouhodobé úspory a důchodové úspory zaměstnanců, se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých členských státech zaměstnanecké důchody zajišťují větší část důchodových příjmů než státem garantované důchody. Odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění je soustředěno v několika zemích EU a v některých zemích naopak vůbec neexistuje. V Dánsku a Nizozemsku například hodnota aktiv spravovaných institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo jinými zaměstnaneckými osobními důchodovými plány překračuje národní HDP.

Zvláštní zpráva 14/2025: „Vývoj doplňkových důchodů v EU – opatření EU účinně neposilují zaměstnanecké penzijní pojištění a vytváření panevropského osobního penzijního produktu“ je k dispozici na internetových stránkách EÚD.

Kontakt pro tisk

Tiskové oddělení EÚD: press@eca.europa.eu

Damijan Fišer – M: (+352) 621 552 224